Z Wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
|
|
| Řádka 49: |
Řádka 49: |
| | * Ja mei = má dva významy. Za 1. to znamená buď "nemám zájem" (pokud je řečeno krátce ), nebo to za 2. znamená "zůčastním se" (řečeno dlouze, zdůrazněno) | | * Ja mei = má dva významy. Za 1. to znamená buď "nemám zájem" (pokud je řečeno krátce ), nebo to za 2. znamená "zůčastním se" (řečeno dlouze, zdůrazněno) |
| | * Mia san Mia = my jsme my | | * Mia san Mia = my jsme my |
| | + | * Oa oa und oa oa san zwoa oa = Jedno vejce a jedno vejce jsou dvě vejce. |
| | * Ois Guade zum Geburtstog = všechno nejlepší k narozeninám | | * Ois Guade zum Geburtstog = všechno nejlepší k narozeninám |
| | * Pfüat di = Bůh ti žehnej (loučení), nashle | | * Pfüat di = Bůh ti žehnej (loučení), nashle |
Aktuální verze z 20. 10. 2014, 00:18
- Achgodderla = ó můj bože
- aggrat = přesně
- Ärschla = zadek
- Baatz = kaše
- bieseln = čůrat
- Bixn = děvče
- Bussl / Bussi = pusinka
- Dangschee = děkuji pěkně
- Deaf I? Ealaums? = Smím? Dovolíte?
- Gaudi = sranda, zábava
- Gfui = pocit
- Gifthaferl = snadno vznětlivá osoba
- griabig/griawig = pohodlný
- Griasdi / Griasgood = zdravím, pozdrav pánbůh
- Gschbusi = milovaná/ý
- Fetznrausch = totálně opilý
- Hendl / Gickerl = pečené kuře
- Ha? = Jak prosím?
- Jaggal = bunda
- Maß = litr (piva)
- Minga = Mnichov
- Deitschlond = Německo
- Oawaschl = ucho
- oa Oa = 1 vejce
- Obatzda = pomazánka z camembert sýru s cibulí a paprikou (prodává se v každém obchodě)
- Radi = ředkvička
- Ratschkatl, Ratschn = klepna, klábosová ženská
- schnaxl'n = pohlavní styk
- Servus / Pfiat di / Pfiat eich = nashle
- Stamperl = šnaps
- Schleich di! = Zmiz
- Wiesn = Mnichovský Oktoberfest
Fráze
- Deaf I? / Ealaums? = smím? / dovolíte
- Des is mia wurscht = To je mi jedno
- De hod Hoiz vor da Hüttn = Ta má ale velká prsa
- Griaseichgood miteinand = pozdrav pánbůh vespolek
- Host mi? = Rozuměl jsi mi?
- I woaß no ned = Ještě nevím
- I mog di = Miluji tě ... (Správná odpověď: I di a = Já tebe taky)
- I bleib heid omd dahoam = Dnes večer zůstanu doma
- Is da no frei? = Je tady ještě volno?
- Ja mei = má dva významy. Za 1. to znamená buď "nemám zájem" (pokud je řečeno krátce ), nebo to za 2. znamená "zůčastním se" (řečeno dlouze, zdůrazněno)
- Mia san Mia = my jsme my
- Oa oa und oa oa san zwoa oa = Jedno vejce a jedno vejce jsou dvě vejce.
- Ois Guade zum Geburtstog = všechno nejlepší k narozeninám
- Pfüat di = Bůh ti žehnej (loučení), nashle
- Schaun mer mal = Uvidíme
Číslovky
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| 1 | oas/oans/àns | | 21 | oana-/ànazwånzg(e) | | 200 | zwoa-/zwàhundad
|
| 2 | zwoa/zwà | | 22 | zwoara-/zwàrazwånzg(e) | | 300 | dreihundad
|
| 3 | drei | | 23 | dreiazwånzg(e) | | 400 | fiahundad
|
| 4 | fiar(e) | | 24 | fiarazwånzg(e) | | 500 | fimfhundad
|
| 5 | fimf(e) | | 25 | fimfazwånzg(e) | | 600 | sechshundad
|
| 6 | seggs(e) | | 26 | seggsazwånzg(e) | | 700 | siemhundad
|
| 7 | siem(e) | | 27 | simmazwånzge | | 800 | åchthundad
|
| 8 | åcht(e) | | 28 | åchtazwånzge | | 900 | neihundad
|
| 9 | neine/nei | | 29 | neinazwånzge | | 1000 | dausnd
|
| 10 | zeene/zeah | | 30 | dreißge | | | |
|
| 11 | öif(e)/ööf | | 40 | fiazg(e) | | | |
|
| 12 | zwöif(e)/zwööf | | 50 | fuchzg(e) | | | |
|
| 13 | dreizea/dreizen | | 60 | sechzg(e) | | | |
|
| 14 | fiazea/fiazen | | 70 | sibzg(e)/siwazg(e) | | | |
|
| 15 | fuchzea/fuchzen | | 80 | åchtzg(e) | | | |
|
| 16 | sechzea/sechzen | | 90 | neinzg(e) | | | |
|
| 17 | sibzea/sibzen | | 100 | hundad | | | |
|
| 18 | åchzea/åchzen | | | |
|
| 19 | neizea/neizen | | | |
|
| 20 | zwånzg(e)e/zwoanzg(e) | | | |
|
Dny v týdnu
| česky (německy)
| bavorsky (Bairisch)
| vysvětlivky
|
| pondělí (Montag) | Månda/Mondåg |
|
| úterý (Dienstag) | Iadda/Ergedåg/Diensdåg/Diada | nebo Ertag, krátký tvar od Ergetag
|
| středa (Mittwoch) | Migga/Mitchtåg/Middwoch/Micha |
|
| čtvrtek (Donnerstag) | Pfinzda/Pfinsdåg/Dunnasdåg | neboPfinztag, pátý den v týdnu, podobně jako Pfingsten.
|
| pátek (Freitag) | Freida/Freidåg | nebo frīatag, podle německé bohyně Frīa.
|
| sobota (Sonnabend) | Såmsta/Såmståg |
|
| neděle (Sonntag) | Sunda/Sundåg |
|
Oachkatzerlschwoaf
Tímto sloven testují Bavoři ostatní vrstevníky jestli jsou taky Bavoři, a to tak, že je nechají vyslovit "Oachkatzerlschwoaf". Ve skutečnosti se ovšem jedná o "Eichkätzchenschweif" složené ze slov:
- Oach = Eich
- Katzerl = Kätzchen
- Schwoaf = Schweif
Co je ovšem podstatné, jedná se o staro-německý výraz pro švédské kachlové kamna, který používali Prusové, aby zjistili, jestli je někdo skutečný Bavorák. Skutečný Bavorák totiž řekne, že to znamená "Eichhörnchenschweif" (nebo "Eichkätzchenschweif") a znamená to "ocas veverky" (německy: Schwanz eines Eichhörnchens nebo Eichhörnchenschwanz).
Aplikace
Fotky
Odkazy
